Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kost týlní (lat. os occipitale) spolu s ostatními kraniálními kostmi tvoří součást lebky. Kost týlní se nachází v zadní části lebky a je zajímavá zejména tím, že je v ní velký týlní otvor (lat. foramen magnum), v němž se spojuje dolní část mozku s míchou. Obrázek: Boční pohled na lebku dospělého člověka. (Zdroj: LadyofHats, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_side_simplified_(bones).svg) Viz také kostra, lebka, kraniální kosti.

Týlní mozkový lalok nebo jen zkráceně týlní lalok (lat. lobus occipitalis cerebri) je zadní část každé mozkové hemisféry, která se nachází za temenním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva týlní laloky). V týlním laloku se odehrává interpretace zrakových podnětů ze sítnice, je tedy nezbytně důležitý pro vidění. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Krátké kosti jsou typem kostí, které mají přibližně tvar krychle či hranolu. Řadí se k nim např. zápěstní kůstky nebo zánártní kosti. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, ploché kosti, nepravidelné kosti.

Nepravidelné kosti jsou typem kostí, které mají rozmanitý tvar a nelze je zařadit mezi dlouhé, krátké ani ploché kosti. Příkladem nepravidelných kostí jsou obratle. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, krátké kosti, ploché kosti.

Sezamské kosti neboli sezamské kůstky jsou většinou drobné kosti uložené ve šlachách. Svým tvarem připomínají sezamové semínko, odtud pochází i jejich označení. Největší sezamskou kostí v těle je čéška. Sezamské kosti fungují jako kladky: poskytují šlachám hladký povrch, po kterém mohou klouzat, čímž zvyšují schopnost šlachy přenášet sílu daného svalu. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179)

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Kost kyčelní (lat. os ilium) je párová kost, která tvoří horní část kosti pánevní. Viz také kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Kostrč (lat. os coccygis) je malá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která se nachází na konci páteře: nahoře je spojena s kostí křížovou. Kostrč jen nepatrně ochraňuje pánevní orgány, jinak není nijak potřebná. Viz také kostra, páteř.

Párová kost je kost vyskytující se na levé i pravé straně těla. Příklady párových kostí jsou kost spánková, kost pažní, kost stehenní, čéška apod. Viz také párový orgán.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.